První, kdo se v Čechách zajímal o počátky automobilových topení, byl obchodní ředitel společnosti Eberspächer spol. s r. o. JUDr. Vladimír Svoboda. Profesně začal pracovat v automobilovém průmyslu na počátku 70. let jako patentový odborník ve vývojovém oddělení n. p. Autobrzdy Jablonec. Cílem podniku bylo vyvíjet příslušenství na světové úrovni, maximálně obcházet platné zahraniční patenty, kterými se to v příslušenství automobilů v období zavádění nových technologií jen hemžilo. Platilo to pro komponenty brzd, elektrického příslušenství a také nezávislého topení. Právě nezávislé topení bylo velmi potřebné pro vzduchem chlazené osobní a především užitkové vozy Tatra, určené jako vojenská vozidla pro armády Varšavské smlouvy. Když patent nešlo obejít, bylo třeba koupit licenci. V tehdejších československých podmínkách to byl problém notorického nedostatku deviz, většinou chyběly také materiály, know-how, výrobní technologie a vše ostatní. Tehdy se zrodil nápad, v tehdejším izolovaném spolku RVHP velmi neobvyklý, totiž výrobní kooperace s licenčním prvkem. Také to patří do historie topení Eberspächer. Vladimír Svoboda byl u toho, když výjimečná spolupráce mezi československým socialistickým podnikem a západoevropskou soukromou firmou začínala. Tou firmou byl Eberspächer. Svobodův vztah k esslingenskému výrobci vedl k tomu, že v březnu 1991 se jeho firma stala prvním obchodním zastoupením Eberspächer v Československu. Vladimír Svoboda dodnes zůstal v čele divize nezávislých topení Eberspächer v České republice a prokázal, že obor je pro něho víc než jen pracovní náplní. Nejenže si položil otázku, kdy a jak se dostalo nezávislé topení do automobilu, ale vydal se po jeho stopách do minulosti.

Historií motorizmu se PhDr. Jan Králík zabývá čtvrt století, nejprve jako redaktor týdeníku Svět motorů, od roku 1985 ve svobodném povolání jako publicista. Jeho první kniha "A přece se točí" představila dvacet sběratelů historických vozidel. Z účasti na africké soutěži vznikla kniha "Peklo zvané Paříž - Alžír - Dakar", další knihy se pak už bez výjimky věnovaly historii techniky. Ve dvou vydáních vyšla dvoudílná historie mladoboleslavské automobilky "L&K - Škoda, I. díl Cesta vzhůru a II. díl Let okřídleného šípu" (spolu s Petrem Kožíškem). S Petrem Vrátilem zpracoval knihu "Století nejrychlejších vozů Škoda". Nejstarší historii domácího motorizmu do roku 1918 přibližuje kniha "Když začal vonět benzín", o historii telefonu vznikla kniha "Od telegrafu k internetu". "Autosalony v srdci Evropy" přibližuje vznik a vývoj českých autosalonů od roku 1904. Zpracoval výrobu automobilů Jawa, stoletou historii českého autoklubu, působení firmy Bosch v českých zemích, která se datuje od roku 1899. Jako scénárista připravil několik výstav a různé audiovizuální programy, je zástupcem šéfredaktora měsíčníku Motor Journal, který se věnuje historii motorizmu. Spolupráce s Vladimírem Svobodou patřila ke šťastným. Napsali historii "Eberspächer v českých zemích" která přibližuje dlouhou a dramatickou cestu tepla do interiéru automobilu. K jejich vlastnímu překvapení zjistili, že značka Eberspächer začala v Čechách působit už takřka před celým stoletím.